Letní hokejový kemp HC Trutnov: Dřina a zábava v jednom

Od 10. do 14.7 se za podpory HC Trutnov konal první letní kemp pro mladé hráče ledního hokeje. Organizátory byli Roman Vondráček a Petr Chytráček. Malí hokejisté bydleli v apartmánech ve Statku pod lípou v Pilníkově, kde také využívali místní sportovní halu a k dispozici měli také atletické hřiště a tělocvičnu. V následujícím rozhovoru s trenéry si můžete přečíst, co všechno na malé hokejisty čekalo nebo také to, jak se takový kemp vůbec organizuje.

Dobrý den, páni trenéři. Hned na začátek se zeptám, jak se kemp povedl?
Roman: Osobně musím říct, že kemp se povedl po všech stránkách. Počasí nám přálo, kluci makali, nikdo se nezranil a všem se to líbilo. Takže za mě spokojenost veliká.

Petr: Jak říká Vondrc, vše se povedlo na jedničku. Můžu říct asi za oba, že jsme k tomu přistupovali s respektem a asi nám hodně pomohlo, že jsme připravovali vše dopředu. Takže šlo hlavně o to, jaké bude počasí, abychom mohli jet podle planu, co jsme měli připravený. No a počasí vyšlo skvěle.

 

Co vás vůbec vedlo k tomu uspořádat tréninkový kemp?
Roman: Po konzultaci s několika rodiči, kteří měli zájem, aby se pro kluky něco udělalo, jsme se domluvili s Jardou Řehákem, šéfem trutnovského hokeje, že bychom s Petrem něco vymysleli. No a pak už se hledalo místo a termín. Vše bylo hodně narychlo a hodně dětí mělo jiné plány na léto, ale i tak jsme měli nakonec dost dětí.
Petr: Abych řekl pravdu, tak já už jsem takové věci plánoval hodně dlouho, ale chyběl mi k tomu někdo, aby ten motor společně se mnou nastartoval. Takže jsem rád, že Vondrc se vrátil z Francie. Nějaký ten pátek už se známe. Máme společný názor a každý máme jiné přednosti, zkušenosti a zároveň nás baví práce s dětmi. I sami si rádi dáme pořádně do těla, tak jsme se rozhodli, proč nepředat naše zkušenosti, dovednosti a takzvané know how a zároveň si užít skvělou zábavu, protože vás to musí bavit, abyste to mohli dělat a zároveň když se vzbudíte, tak se dokázat podívat na sebe do zrcadla.

 

Jak moc organizačně to je náročné?
Roman: Organizačně to bylo samozřejmě náročné, protože bylo 17 dětí. Využívali jsme sportoviště v Pilníkově, kde je krytá hala a měli jsme tak jistotu, že i když nevyjde počasí, tak budeme mít místo na trénování. Kemp probíhal od pondělí do pátku, tím jsme chtěli rodičům trošku odlehčit od dětí přes týden. Děti měly dvoufázové tréninky a k tomu jsme připravili program navíc. No prostě nebylo to úplně lehké.
Petr: Organizace je snad vždy to nejhorší. Je potřeba si vše dobře promyslet, naplánovat a udělat časový harmonogram. Takže jsme společně u toho pár hodin strávili, nějaká tak káva se vypila. A když se dá vše dobře dohromady, tak už to sedne jako skládačka a už si to vše užíváte.

 

Kolik se nakonec zúčastnilo dětí, to už víme – 17. Šlo o ideální počet?
Petr: Ano. Vyšlo to totiž celkem dobře i ročníkové (mladší a starší). Byli jsme na to celkem 3 – Já, Vondrc a Adri. My jsme se starali o průběh celého kempu (tréninky , výlety, zábavy, apod… ) a Adri se starala klukům o kompletní servis, co se týká jídla, pití, svačin, uspávání, zranění atd.), takže bez ní by to nešlo. Kluci byli skvělí a o to více jsme si to s nima užívali.

 

Co vše kluci a slečna dělali? Jaký byl plán kempu?
Petr: Myslím, že za těch pět dní zažili hodně věcí, když měli každý den dvoufázové tréninky po 2 hodinách (až na jednodenní výlet) – technika a dovednost, rychlost, obratnost a především hra (protože ve hře hráč získává největší zkušenosti ), koupání, výšlap na Sněžku, lézení po horolezecké stěně, noční bojovku a na konci odreagování, kdy je Vondrc svezl na buggine. A samozřejmě pro nás je i důležité, jak se k sobě děti–hráči chovají, protože hokej je kolektivní sport a je důležité mít disciplínu, i když se prohrává nebo vyhrává, tak aby táhli za jeden provaz a vzájemně si pomáhali a podporovali jeden druhého. Máme tam některé děti hodně aktivní – novodobý název ADHD ale jak říká Vondrc: mají klasický MHD, takže je potřeba jen je trochu více zaměstnat a pak si to s nima jen užíváme.
Roman: Zjednodušeně řečeno plán byl, aby kluci makali, sportovali, měli zábavu, užívali si to, sáhli si trošku na dno, chovali se k sobě slušně a nepoužívali mobilní telefony více než je zdrávo. Vše se povedlo. Co mě těší, je to, že jsme zařadili i jiné aktivity než jen hokej.

A jaké byly ohlasy od dětí? Případně od rodičů nebo okolí…
Roman: Ohlasy byly hodně pozitivní a to hlavně od dětí, čehož si hodně vážíme. Bylo na nich vidět, jak je to všechno baví a i když byly hodně unavené, tak pořad měly dost energie. Rodiče zase byli rádi, že jsou děti spokojené. Průběžně mohli sledovat kemp na sociálních sítích takže nějaký přehled měli.

 

Budete v těchto akcích pokračovat?
Roman: Určitě v tom pokračovat chceme, protože zaprvé nás to baví a zadruhé to chtějí rodiče a hlavně děti. Musím říct, že mě v posledních dnech mile překvapilo, že děti samy přijdou, že by na sobě chtěly tvrdě pracovat. Já osobně bych chtěl, aby v létě kluci zkoušeli i jiné sporty než hokej. Hokeje budou mít v životě ještě dost.
Petr: Baví nás to a navíc bychom chtěli udělat něco více pro trutnovský hokej, takže určitě to máme v plánu. My si to s dětmi užíváme a když si ty děti dokážete nějakým způsobem získat, tak potom udělají cokoli, protože vědí, že po tvrdé práci přijde i odměna, a to nás s níma prostě baví. A hlavně si myslíme, že každý se v životě chce bavit, užívat si, poznávat nové věci a navíc se u toho i něco naučit. Máme v plánu více zajímavých věcí, ale to Vám zatím neprozradíme.

 

Máte vše stanovené ročníkové, nebo jde o akci pro každého?Oba: Určitě to je pro každého. Na kempu nebo na individuálním či skupinovém tréninku si děti vždy rozdělíme podle ročníku. Ale máme v plánu to i rozdělelit na různé cykly a udělat něco pro nejmenší, starší a nejstarší, až po dospělé.

 

Nějáké slovo na závěr?

Roman: Určitě musíme poděkovat starostovi města Pilníkov panu Červenému, se kterým je vždy super domluva a snaží se vyjít ve všem vstříc. Dále pak jsme rádi že jsme mohli využívat penzion Statek pod lípou, díky kterému je to ubytování na vysoké úrovni, a samozřejmě rodičům dětí za to, že máme jejich důvěru!